Přejít na obsah
DomůOtázky a odpovědi týkající se onemocnění covid-19 a očkování

Otázky a odpovědi týkající se onemocnění covid-19 a očkování

Přejít na přehled otázek

Shromáždili a shrnuli jsme vaše nejčastější dotazy a položili je odborníkům z řad lékařů a vědců.

Vakcíny obecně

Jaký je rozdíl imunitní reakce očkovaného člověka a člověka s prodělaným onemocněním?

Imunitní reakce na SARS COV2 získaná infekcí je komplexní děj ovlivněný dávkou viru, věkem a nemocemi infikovaného, případně jejich léčbou. Může vyvinout slabou reakci (odpověď imunitního systému), reakci přiměřenou i reakci zbytečně přemrštěnou. Nepřiměřená reakce imunitního systému může zapříčinit těžký průběh onemocnění, v některých případech s následkem smrti.
Délka trvání imunitní odpovědi je různá. Výhodou reakce po vakcinaci je aplikace standardní dávky částice viru, případně informace, která tuto částici vytvoří přímo v našem těle, která je podána optimální formou, aby došlo k optimální odpovědi, s minimálními škodami v tkáních a orgánech. Po prodělání nemoci je navíc větší pravděpodobnost nové nemoci oproti stavu po očkování. Proto je vhodné, aby se člověk očkoval i po prodělání nemoci, a to v období 3-6 měsíců od začátku nemoci. I po očkování ale imunitní odpověď může časem slábnout, proto je vhodné přeočkování cca po 6 měsících.

Relevantní zdroje: Jaké jsou typy očkování a na jaké bázi fungují? a Technologie mRNA (BioNTech/Pfizer, Moderna, CureVac)

Co znamená tečka za covidem19? Jaká je možná cesta z nastalé situace?

Virus SARS cov2 nevymýtíme, musíme jako jedinci proti němu získat adekvátní ochranu vhodnou stimulací imunitního systému, nejlépe očkováním, které nás vyzbrojí proti dalšímu setkání s virem, který bezpochyby potkávat nadále budeme. Cílem je vybudování imunitní zkušenosti ve většinové populaci, čímž se z viru SARS COV2 stane onemocnění s průběhem podobnému nachlazení – to znamená, že si s ním nakažení jedinci dokážou většinou poradit sami. To ale neznamená, že stejně jako na chřipková onemocnění nebudou umírat lidé. Bohužel stále ano, převážně ve vazbě na jiná onemocnění, tato čísla by ale měla být stonásobně nižší.

Jak reaguje očkovaný člověk na kontakt s pozitivním jedincem (s pozitivním neočkovaným a případně i s pozitivním očkovaným)?

Pozitivní neočkovaný je největší zdroj nákazy. Pokud se očkovanému jedinci dostanou na sliznice částice viru SARS COV2, dokáže na ně velmi brzy reagovat a virus snadno eliminovat. Očkovaný člověk je pozitivní pouze přechodně, v drtivé většině případů závažně neonemocní a pokud sám virus vydechuje či vysmrkává, nebo vykašlává, není významně nakažlivý pro své okolí. Virus, který vydechuje, či kýchá nebo kašle, je již do značné míry obalen protilátkami, tedy neutralizován.

Doba imunitní odpovědi u očkovaného a neočkovaného jedince?

U očkovaného jedince, u kterého dojde k nákaze SARS COV2, není připravený imunitní systém a trvá v průběhu i několik dní, než nastoupí imunitní odpověď. Po tuto dobu virus sílí a je šířen dál, tedy nakažený jedinec nemá symptomy nakažení, ale je infekční pro své okolí. Teprve následná imunitní reakce zahájí boj proti viru a v řádech několika dní probíhá reakce, která může být přiměřená, ale naopak i nepřiměřená a pro jedince nebezpečná. U očkovaného jedince je imunitní odpověď zahájená okamžitě, tedy v řádu hodin. Virus je tak eliminován od prvního kontaktu a nemá dostatek času se množit a šířit. Takto nakažený očkovaný jedinec je infekční pro své okolí, ale řádově kratší dobu a šíří vir, který je již obalený protilátkami a tedy oslabený ve srovnání s virem u neočkovaného jedince. U neočkovaného jedince je odpověď imunitního systému vždy individuální a tedy může nastat nepřiměřená reakce imunitního systému, která má následky silného průběhu s nutnou lékařskou péčí. To, že jedinec onemocnění SARS COV2 již prodělal a měl přirozenou imunitní odpověď, tedy virus laicky řečeno zvládl, neznamená, že při dalším nakažení bude odpověď stejná a nedojde ke komplikacím. Naopak u očkovaného jedince je průběh téměř vždy predikovatelný a nastolená odpověď je přiměřená.

Rychle vytvořená vakcína.

Vakcína typu mRNA byla již vyvíjena dříve, ještě před covidem, byla tedy typově připravena a počítalo se s jejím uplatněním kupříkladu i u viru SARS. Nejedná se tedy o rychlý vývoj vakcíny, ale něco, co bylo dokončeno s počátkem pandemie covid a následně prošlo klinickým testováním před uvedením do praxe.

Očkovaná osoba je pozitivní – zůstává nebo nezůstává v izolaci a proč?

Pokud je očkovaná osoba pozitivní, je samozřejmě v izolaci, i když je méně pravděpodobné, že někoho nakazí. Toto je ošetřeno vždy aktuálně platným nařízením vlády a doposud byla vždy aplikována povinnost izolace pozitivně identifikovaného jedince i v případě očkovaného, na domácí izolaci po dobu 14 dní od identifikace nákazy (termín, kdy byl proveden test, který byl pozitivní, i když výsledky testu často přijdou až za někdy i několik dní, začátek karantény se počítá vždy od data provedení testu).

Osoby, které prodělaly Covid onemocnění – jak dlouho jejich ochrana vydrží?

Od prodělání onemocnění covid je ochrana přibližně 6 měsíců, je to ale velmi individuální vzhledem různé dávce viru, různému věku a přidruženým nemocem. Imunita je založena na paměti, tedy schopnosti paměťových buněk, vyvolat reakci proti viru, pokud jej znovu potkají, velmi rychle a efektivně. Protilátky jsou pouze jednou z komponent imunity. Zásadní jsou paměťové buňky. Optimální je očkovat se po 3. měsíci po prodělání onemocnění, aby se imunita po infekci posílila. Kombinace prodělání nemoci a očkování zaručuje nejlepší ochranu proti covid. Samozřejmě daleko bezpečnější je varianta nejprve se očkovat a pak přicházet do styku s virem SARS cov2.

Jednou jsem prodělal covid a tedy znám svojí imunitní reakci a vím, že to zvládnu.

Průběh covidu závisí na typu- variantě- viru, dávce viru a i aktuálním stavu jedince. Nelze se tedy spolehnout na to, že i průběh další infekce, bude stejný. Z toho důvodu je nejlepší po 3 měsících od prodělání nemoci podstoupit vakcinaci.

Kdy se nechat očkovat po prodělaném onemocnění?

Optimálně v intervalu 3-6 měsíců od prodělání nemoci.

Proč není povinné testování i pro očkované osoby?

Není, z důvodu daleko menší pravděpodobnosti infekce i jejího přenosu na ostatní u očkovaných osob. Musí však nosit v zaměstnání (kolektivu) respirátor a 5.-7. den se otestovat PCR. Samozřejmě očkovaná osoba s příznaky je testována ihned a v případě pozitivního výsledku testu je tato osoba povinna nastoupit do izolace stejně jako neočkovaný člověk.

Proč musíme předkládat potvrzení o bezinfekčnosti v hospodě? Splňuje personál podmínky bezinfekčnosti?

Vzhledem k tomu, že očkování není povinné, není možno zatím vyžadovat očkování jako podmínku pro výkon práce. Je však zavedeno preventivní testování pro zaměstnance.

Jaký je důvod, že jsou aktuálně hospitalizované i osoby s očkováním?

Ano, může dojít k nemoci i po očkování, s významnými klinickými příznaky zejména u seniorních jedinců s více přidruženými nemocemi, kteří mají již delší odstup od 2. dávky vakcinace. Očkovaní mají většinou daleko mírnější průběh než neočkovaní. Na JIPech je nadále jasná převaha nevakcinovaných v těžkém stavu (80 %), jejich průměrný věk je o 10 let nižší než očkovaných.
Dalším důvodem je poměr očkovaných a poměr neočkovaných. Čísla se naštěstí průběžně mění a dochází k vyššímu počtu očkovaných, ale velmi obecný model spočívá v tom, že v současné době v české populaci, je více očkovaných než neočkovaných, bude-li mezi hospitalizovanými přesně polovina očkovaných a neočkovaných, stále to znamená, že očkování funguje. Tedy z početnější části populace očkovaných, je stejné množství hospitalizovaných jako z menší části populace neočkovaných. Současná čísla ukazují, že i tak je stále více hospitalizováno neočkovaných a jednoznačně mají tito lidé horší průběh i právě v těch skupinách, které jsou hospitalizovány.

Proč třetí dávka očkování?

Třetí dávka očkování je pro posílení v čase klesající imunity proti covid, zatím je všeobecně doporučitelná 6 měsíců po 2. dávce, zejména u jedinců 65+. Také je vhodná 3. dávka u jedinců s poruchou imunity, ta by měla být aplikována již od 1. měsíce po aplikaci dávky druhé.

Jak často budeme chodit na očkování? Čtvrtá dávka? Pátá? Každý půl – rok?

Je to možné. V závislosti na tom, jak se budeme s virem sžívat a jak na něj dokážeme efektivně jako jedinci i lidstvo reagovat. Zjednodušeně řečeno, představa je ta, že vakcínou vyzbrojený imunitní systém člověka v mezidobí mezi revakcinací potkává ještě i živý koronavirus a posiluje imunitní paměť svých lymfocytů. Optimálně se pak dostane do stavu, kdy koronavirus zde stále je, ale pokud způsobí nemoc je pouze lehká, podobná kupříkladu „rýmě“

Aktuální vakcíny jsou popisovány jako vyvinuté v režimu „nouze“ (emergency only), nebo také jako zrychleně vyvinuté.

Vývoj vakcíny je zcela regulérní a jedná se v případně mRNA o typ vakcíny, který je vysoce bezpečný a přitom vysoce účinný ve srovnání s řadou jiných vakcín. Řada léků, které jsou průlomové, tedy ovlivňují zásadně prognózu nemocných, se dostává do léčby ve zrychleném řízení. V postupu zavádění vakcíny proti covid tedy nejde o nic výjimečného. Vakcína je standardně klinicky odzkoušena stran účinku a bezpečnosti. Zrychlení řízení bylo provedeno v zájmu lidstva v boji proti covid. Jediná možnost je totiž covid preventovat, doposud totiž máme minimum léků, které by dokázaly covid léčit a léčba spočívá spíše v kontrole symptomů onemocnění.

Srovnání s jinými státy (Portugalsko 90 % proočkovanosti).

Portugalsko je krásným příkladem, jak rychlá proočkovanost mění stav epidemie v celé zemi. Snižuje se počet nemocných a mrtvých a snižuje se tak zátěž celé společnosti a život se vrací k normálu.

Proč (ne)očkovat děti?

Děti je dobré očkovat. Nyní již máme studie o efektivitě a bezpečnosti vakcíny i u dětí od 5 let. Děti mívají zhusta lehký průběh, dokáží se vyrovnat s virem a zbavit se jej většinou už na sliznicích. Nicméně i děti mohou mít těžký průběh a mohou i zemřít, případně mohou mít dlouhodobé následky ve formě autoimunitních nemocí. Děti také představují významný rezervoár viru v populaci a pokud tento nedokážeme ovlivnit, kolektivní ochrana proti covid nebude dostatečná.

Proč děti do 12ti let nemusí prokazovat bezinfekčnost?

V současné době nemůže být tato část populace ještě proočkována, neboť vakcína pro tyto menší děti bude dostupná až ke konci prosince. Navíc, pokud jsou tyto děti v rodinách, které jsou jinak proočkované, tak nepředstavují takovou míru epidemiologického rizika.

Mají se nechat očkovat těhotné ženy?

Těhotné ženy se mohou očkovat kdykoli v průběhu gravidity. Je to bezpečné. Navíc, pokud těhotná žena bez vakcinace onemocní covid, výrazně tím ohrozí plod i sebe. Plod trpí poruchou okysličení, hrozí předčasné porody. Pokud porodí neočkovaná žena, může pak po porodu při nákaze omezit své novorozené dítě, které nemá v podstatě žádné možnosti preventivní a kausální léčby jako dospělí.

Odpověď z internetu „Těhotné a kojící ženy se na základě stanoviska České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP mohou nechat bezpečně očkovat vakcínami proti covid-19.“ Vaše odpověď: https://koronavirus.mzcr.cz/tehotne- a-kojici-zeny-se-mohou-bezpecne-ockovat-proti-onemocneni-covid- 19/

Kdo financuje vakcínu? Kolik peněz to stojí a kdo to platí?

Vakcínu nakoupil stát, případné přebytky můžeme vracet, není tedy problém s tím, že by zůstávala. 3. dávky jsou doporučené z důvodu oslabení imunity po 5-6 měsících po uplynutí vakcinace

Kolik stálo testování doposud?

Testování stát stálo doposud přibližně 15 miliard. Pokud by bylo očkovaných více lidí, peníze by mohly být využity v jiném segmentu péče, kde schází.

Kdy pacientovi podat monoklonální protilátky?

Když je covid pozitivní, je starší 12 let a váží více než 40 kg a lékař jej shledal rizikovým pro těžký covid. Doporučení visí na Pro zdravotníky – Aktuální informace o COVID-19 (mzcr.cz) Každý při zjištěné pozitivitě by měl tedy kontaktovat svého lékaře s dotazem, zda nemá mít aplikované monoklonální protilátky. Další možnou indikací je podání protilátek vysoce rizikovým jedincům po expozici covid i bez pozitivity testu. Důležité je podat je včas, ne až při rozvinutém průběhu onemocnění.

Jak moc je očkování chemie a zásah do lidského zdraví?

Očkování není chemie, ale biologický mechanismus, kterým kontrolovaně a bezpečně simulujeme invazi člověka virem sars- cov2. Cílem očkování je pak předejít vyvanutí ochrany, avšak s minimálním rizikem poškození tkání a smrti, které jinak může způsobit nemoc sama. Je to rozhodně méně „chemie“ než je pak potřeba podat, když je nemocný v těžkém stavu. Zde pak přistupuje i radiační záření opakovanými rentgeny, možnost získání nemocničních nákaz atd. Běžně se v dětství očkujeme a stejně tak na očkování probíhá imunitní reakce někdy s průběhem horečky a bolestí, ale i tak se necháváme očkovat, protože to dává smysl.

Co dělat, když se osoba očkovaná dostane do kontaktu s osobou nakaženou?

Očkovaná osoba vzhledem k tomu, že je sama dobře chráněna obvykle nejméně 6 měsíců proti infekci a virus rychle eliminuje, nejde do karantény. Nicméně s časovým odstupem od vakcinace (několik měsíců – záleží na typu vakcíny) již proti infekci může být ochrana slabší a tam může být doporučena opatrnost, zvláště předpokládá-li se kontakt s oslabeným jedincem. Co se týče home office, v současné době, kdy je epidemie v ČR na svém vrcholu, je doporučitelný home-office, pokud to charakter práce umožňuje, a to i v situaci, kdy neměl jedinec rizikový kontakt. Záleží to ale na dohodě s konkrétním zaměstnavatelem.

Existují osoby, které odmítají očkování a jsou ochotné podepsat reverz v nemocničním zařízení.

Většina lidí odmítajících očkování se neodříká péče, pokud onemocní. Samozřejmě jim poskytneme veškerou ať už preventivní nebo léčebnou péči. Nicméně si musí uvědomit, že jejich rozhodnutí se neočkovat nutně ovlivní i řady lidí kolem, mohou nakazit své oslabené blízké, blokovat nemocniční lůžka pro jiné závažné diagnózy a blokovat původně pooperační JIPy. Způsobit kolaps zdravotní péče. Odmítači očkování si svým individuálním rozhodnutím berou do rukou osudy svých blízkých, ale i neznámých lidí, které mohou ohrozit na zdraví i životě. Kupříkladu neočkovaná třicetiletá žena může nakazit svou matku, která je sice očkovaná, ale prodělává onkologické onemocnění. Maminka může zemřít. Většinou se tak řetězovou reakcí ještě i přes děti, které se očkovat nemohou, přenese nákaza do jiných rodin, kde může být také zranitelný člověk. Takže rozsah škod na životě a zdraví druhých může být velký.

Jak mi pomůže, když si dojdu změřit protilátky?

Nijak, protilátky jsou pouze jeden rys imunitní odpovědi proti covid a informují pouze o tom, že jste pravděpodobně prodělal covid. Nemá se používat k individuálnímu posuzování imunity proti covid ani k rozhodnutí o očkování.

Obsahuje vakcína čip?

NE.

Více informací o nežádoucích účincích naleznete na https://zoommagazin.iprima.cz/veda-a-technika/cip-v-ockovaci-jehle

Mohu se očkovat bez objednání?

Ano, od 12.července to možné je. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s celou řadou partnerů zahájilo pilotní projekt očkování pod odborným lékařským dohledem a bez objednání. Toto je možné v obchodním centru Westfield Chodov, v prostorách vstupní haly na Hlavním nádraží v Praze a dalších místech po celé České republice. Aplikuje se zde očkovací látka od společností Pfizer/BioNTech, vakcína Janssen od firmy Johnson & Johnson a vakcína SPIKEVAX od společnosti Moderna.

Více informací naleznete na portálu ockoreport.uzis.cz

Jak je to s očkováním v ČR?

Očkování v Česku je dobrovolné, cílem je ochránit nejzranitelnější osoby a rizikové skupiny, u nichž je vyšší pravděpodobnost onemocnění a závažného průběhu.

Jaké typy vakcín u nás existují?

V ČR jsou schválené a používají se vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. Všechny tyto vakcíny připravují náš imunitní systém k tomu, aby poznal virus covid-19 a začal se proti němu bránit dřív, než se stihne rozmnožit. Pro dokončení očkovacího schématu je potřeba aplikovat 2 dávky očkovací látky, u vakcíny Johnson and Johnson 1 dávka.

Více informací naleznete na Covid portálu

Očkování posilovací dávkou

Otevřela se možnost registrace k posilovací dávce očkování proti nemoci covid- 19. Posilovací dávka se podává jako třetí dávka po očkování dokončeném vakcínami Comirnaty, Spikevax a Vaxzevria a jako druhá dávka po aplikaci látky Janssen. Od 13. prosince mohou očkování posilovací dávkou vakcíny podstoupit osoby starší 55 let a rizikoví a chronicky nemocní pacienti již po 5 měsících, od 20. prosince se tato možnost zpřístupní i pro osoby starší 50 let. Pro ostatní zůstává možnost aplikace posilovací dávky po 6 měsících od dokončeného očkování. Registrace probíhá vždy prostřednictvím centrálního rezervačního systému. Posilovací dávka se primárně doporučuje osobám s poruchami imunity, chronickými onemocněními a osobám starším 50 let. Dále zdravotníkům a zaměstnancům zařízení sociální péče. Dostupné budou posilovací dávky i pro všechny ostatní, kteří chtějí zvýšit svou ochranu proti covidu-19. Aplikovat se budou vakcíny Comirnaty a Spikevax od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Přeočkování mohou podstoupit i ti, kteří byli v minulosti očkovaní látkami firem AstraZeneca a Johnson&Johnson.

V případě vakcíny Janssen se doporučuje přeočkování už po 2 měsících.

Chrání posilovací dávka očkování i proti novým variantám koronaviru?

Významný nárůst protilátek po podání posilovací dávky současně posílí i ochranu proti dosud známým novým variantám viru, například proti variantě delta. Varianta delta nebyla v době výzkumu aktuálních očkovacích látek známa a i přesto, že očkování do jisté míry chrání i proti ní, je tato ochrana nižší oproti dříve se šířícím variantám viru. Podání posilující dávky by však mělo zabezpečit dostatečně vysokou ochranu i proti této variantě.

Jak dlouho ochrana po očkování vydrží?

Jak dlouho trvá ochrana po očkování a kdy je vhodné provést přeočkování, lze stanovit až po určité době sledováním očkovaných v rámci klinických studií. To platí pro všechna očkování. Od zahájení očkování proti covid-19 probíhá celosvětově řada studií. Výsledky některých z nich ukazují, že přibližně po šesti měsících od ukončeného očkování dochází k poklesu účinnosti ochrany, a tedy k vyšší pravděpodobnosti tzv. průlomové infekce, tedy nákazy u očkovaného jedince. Tuto pravděpodobnost navíc zvyšuje i vznik a šíření nových variant viru SARS-CoV-2, které v době vývoje očkovacích látek nebyly ještě známy a které dokážou částečně obejít ochranné mechanismy vytvořené po očkování, případně způsobit onemocnění. Jelikož délka ochrany po očkování se u každého člověka liší, nedokáže nikdo z nás s jistotou předvídat, jak dlouho je v co nejvyšší možné míře chráněn. Proto, jakmile je to pro danou skupinu osob možné, je využití přeočkování maximum, co můžeme proti nákaze covid-19 udělat.

Proč se s přeočkováním nečeká až na dostupnost upravené vakcíny?

Většina osob z rizikových skupin byla očkována již na počátku roku 2021, tedy před více než půl rokem. Dá se tedy předpokládat, že u některých z nich došlo k poklesu ochrany po očkování a že by mohli být v případě další vlny epidemie ohroženi onemocněním covid-19. Jelikož proočkovanost v ČR stále není dostatečně vysoká, je zde pořád velké množství osob, které mohou onemocnění šířit a nakazit i očkované osoby včetně osob z rizikových skupin. Aby k tomu nedocházelo, je potřeba ochranu po očkování posílit, a to nejen u osob z rizikových skupin, ale i u všech dalších očkovaných osob, které projeví zájem o posílení své ochrany. Zatím není jasné, kdy budou očkovací látky upravené k ochraně i proti novým variantám koronaviru v České republice k dispozici, pravděpodobně to nebude dříve než po podzimní vlně. Jak se bude očkování vyvíjet dál, lze zatím jen velmi obtížně odhadnout. Pokud bude docházet k dalšímu šíření nových variant koronaviru, je možné, že bude v budoucnu potřeba i dalších dávek očkování, případně i upravenými očkovacími látkami. V tuto chvíli však pro odpověď na tuto otázku nejsou k dispozici dostatečná data.

Jak vakcína funguje?

Vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna patří mezi mRNA vakcíny. Technologie mRNA je nová, ale ne neznámá: vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín nejen proti virům, ale i proti některým typům zhoubných nádorů. Jak tyto vakcíny fungují se dozvíte v článku, který připravil tým Národního zdravotnického informačního portálu.
Vakcíny firem AstraZeneca a Johnson&Johnson jsou tzv. adenovirové vakcíny. Účinkují tak, že organismus připraví na to, aby se dokázal bránit proti infekci covid-19. Vakcínu tvoří další virus (adenovirus), který byl modifikován takovým způsobem, že se nemůže nijak množit a obsahuje gen pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2. Po podání vakcína dopraví gen viru SARS-CoV-2 do buněk v organismu. Buňky pomocí tohoto genu vytvoří spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky, aby jej napadly. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. Adenovirus ve vakcíně se nemůže množit a nevyvolává onemocnění.

Více informací o nežádoucích účincích naleznete na Přehled: Nahlášená podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covid-19, Státní ústav pro kontrolu léčiv (sukl.cz)

Fungují vakcíny i proti mutacím viru?

Viry obvykle mutují, když se genetický materiál viru změní. K tomu dochází u různých virů různou rychlostí a mutace nemusí nutně ovlivnit účinnost vakcíny. Povolené vakcíny poskytují ochranu proti variantám, které v současné době převládají v celé Evropě. Ukazuje se však, že s pokračujícími mutacemi a objevujícími se novými variantami bude možná nutné upravit registrované vakcíny tak, aby byla zajištěna trvalá ochrana i proti jiným variantám koronaviru. Počáteční údaje naznačují, že některé z těchto variant mohou mít vliv na úroveň ochrany poskytované stávajícími vakcínami proti COVID-19.

Více informací naleznete na Covid portálu

Očkování tedy není Tečkou za koronavirem?

Očkování představuje nejefektivnější způsob, jak omezit šíření koronaviru a výskyt onemocnění covid-19 v populaci a ochránit zdraví co největšího počtu osob. Žádné jiné opatření nemá takový dopad jako očkování. Jakým způsobem však bude Tečky prostřednictvím očkování dosaženo, se stále zkoumá. Dle výsledků studií ochrana proti onemocnění covid-19 po očkování s postupem času klesá, a proto bude potřeba využívat posilovací dávky u rizikových osob k jejímu zvýšení a udržení na co nejvyšší možné úrovni. Podání více dávek očkování k zajištění dostatečné ochrany proti infekčnímu onemocnění není nic neobvyklého. Aby se zjistilo, zda bude stačit pouze už jen třetí dávka nebo bude třeba využít i další dávky přeočkování, bude nutné provést ještě řadu vědeckých studií a dále pečlivě sledovat vývoj buněčné i protilátkové imunity u očkovaných osob.

Jak je možné, že vakcína byla vyvinuta tak rychle?

Pandemie onemocnění covid-19 představuje největší zdravotnický problém za poslední desítky let. Jelikož bylo ohroženo zdraví i životy všech lidí na planetě, spojili se vědci a lékaři celého světa, aby vytvořili co nejrychleji účinnou očkovací látku. Jako nejideálnější se jevila technologie mRNA, kterou vědci zkoumají již více než 30 let. Nejedná se tedy o zcela novou technologii. Stejně tak princip vektorových vakcín je znám a zkoumán delší dobu (pro řadu jiných infekčních onemocnění). Právě díky značnému úsilí vědců a lékařů, vynaložení obrovských finančních prostředků a intenzivnímu vývoji bylo možné již během jednoho roku vytvořit bezpečné a účinné očkovací látky proti onemocnění covid-19. To vše za dodržení všech požadovaných a správných postupů. Všechny studie zaměřené na vývoj očkovacích látek proti covid-19 jsou veřejně dostupné a dohledatelné.

Více informací naleznete na Covid portálu

Byla vakcína náležitě otestovaná? Otestovalo se jí dostatečné množství lidí?

Ano. Klinické testování vakcín bylo zahájeno již v minulém roce (např. Pfizer/BioNTech již v červenci 2020) a testování se účastnilo běžně 30-50 tisíc lidí u každé vakcíny. Od zahájení vakcinace se už navíc naočkovalo více než 300 milionů lidí po celém světě a případné vedlejší účinky se neustále velmi podrobně prověřují.

Proč se mám očkovat, když už jsem covid-19 prodělal?

Je prokázáno, že covidem můžete onemocnět víckrát. Pokud onemocnění covid-19 proděláte, má vaše tělo a jeho imunita jistou zkušenost ‚z boje‘. Ta může být docela dobrá a využitelná i příště. Zrovna tak jste ale mohli mít prostě jen štěstí ‚boj‘ vyhráli snadno a váš imunitní systém si nevytvořil dostatečně silnou paměťovou stopu. Tu vakcína dále posílí a vaše imunita pak dokáže zvládnout příští útok viru, a především ho rozpoznat včas.

Jaké jsou vedlejší účinky vakcín?

Po očkování vás může bolet hlava, svaly nebo můžete být celkově unavení. Je to dáno tím, že tělo právě provádí velmi náročný trénink proti nemoci. U někoho se může dokonce objevit i horečka, vyrážka nebo místo po injekci zčervená a bolí. V takových případech se nemusíte bát, nejedná se o nemoc, ale o reakci na imunitní trénink. Ve velmi vzácných případech mohou nastat vážnější nežádoucí účinky, pravděpodobnost je však velmi malá a očkující personál i lékaři jsou připraveni je okamžitě řešit.

Více informací o nežádoucích účincích naleznete na Přehled: Nahlášená podezření na nežádoucí účinky po vakcínách proti covid-19, Státní ústav pro kontrolu léčiv (sukl.cz)

Může očkování způsobit nemoc samotnou?

Vakcína proti covid-19 sama způsobit onemocnění nemůže. Látky, kterými očkujeme v České republice, totiž neobsahují oslabené či živé viry covid-19. Proto je zcela nemožné, aby očkování onemocnění covid-19 vyvolalo. Může se ale stát, že vaše imunita se nevytvoří dostatečně rychle a mezitím se s nákazou setkáte. Je proto důležité se i po očkování před virem chránit. Plná imunita se rozvine do 14 dnů po dokončeném očkovacím schématu.

Kdo se může očkovat

Je vakcína vhodná pro děti?

Spustila se registrace k očkování dětí ve věku 5 až 11 let. U očkování je nezbytná přítomnost zákonného zástupce (postačuje přítomnost pouze jednoho). Očkuje se očkovací látkou COMIRNATY (BionTech/Pfizer). Objednat k očkování se můžete primárně prostřednictvím praktických lékařů pro děti a dorost. Ve vybraných očkovacích místech. Jejich seznam naleznete na ockoreport.uzis.cz.
U očkování osob ve věkové kategorii 12 až 15 let je nezbytná přítomnost zákonného zástupce (postačuje přítomnost pouze jednoho). Nezletilí zájemci o očkování, kteří jsou starší 16 let, nemusí k aplikaci očkování dorazit v doprovodu zákonného zástupce. Sám nezletilý zájemce může udělit informovaný souhlas s očkováním (výjimku tvoří pouze osoby se sníženým intelektem). Souhlas nemusí být písemný, očkovací místo si jeho písemnou formu ovšem může vyžádat. Očkování osob 12–17 let starých probíhá vakcínami Comirnaty (Pfizer/BioNTech), schválena je pro osoby 12+ také vakcína Spikevax (Moderna).

Je vakcína vhodná pro těhotné nebo kojící ženy?

Těhotné a kojící ženy se na základě stanoviska České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP mohou nechat bezpečně očkovat vakcínami proti covid-19. U většiny těhotných žen je průběh onemocnění covid-19 asymptomatický nebo lehký. Vyšší riziko závažného průběhu onemocnění covid-19 mají těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství. Dalšími rizikovými faktory závažného průběhu onemocnění covid-19 v těhotenství jsou: věk nad 35 let, obezita, pregestační diabetes mellitus, preexistující hypertenze a jiná chronická onemocnění. Těhotné ženy s onemocněním covid-19 ve třetím trimestru těhotenství mají při porovnání s těhotnými ženami bez covid-19 vyšší riziko předčasného porodu, proto by očkování v těhotenství nemělo být odkládáno. Očkování v těhotenství je nejvhodnější plánovat po dokončeném 12. týdnu, tedy kdykoli od 13. týdne. Při zjištění těhotenství po první dávce vakcíny proti covid-19 je vhodné druhou dávku podat až po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Vakcína je funkční a stimuluje imunitní systém bez ohledu na fázi těhotenství, ve které je podána. Očkování je možné také bezprostředně po porodu.

Je vakcína vhodná pro alergiky?

Pokud jste alergičtí na nějaké potraviny, pyl, roztoče, prach nebo latex, nemusíte se očkování obávat. Pokud trpíte alergiemi na léky či jste v minulosti prodělali akutní alergickou reakci (anafylaxi), je možné, že se u vás taková reakce může vyskytnout během 15 minut po očkování. Totéž platí, pokud jste alergičtí na některou z látek, obsažených ve vakcíně (polyetylenglykol nebo polysorbát). V těchto případech se před očkováním poraďte s lékařem. Pokud se taková reakce po očkování vyskytne, očkovací personál je připraven situaci okamžitě řešit.

Jaké má očkování kontraindikace?

Comirnaty

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

  • ((4-hydroxybutyl)azanediyl)bis(hexane-6,1-diyl)bis(2-hexyldecanoate) (ALC-0315)
  • 2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide (ALC-0159)
  • Kolfosceryl-stearát
  • Cholesterol
  • Chlorid draselný
  • Dihydrogenfosforečnan draselný
  • Chlorid sodný
  • Dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného
  • Sacharosa
  • Voda pro injekci

Spikevax

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

  • Lipid SM-102 (heptadekan-9-yl 8-{(2-hydroxyethyl)[6-oxo-6-(undecyloxy)hexyl]amino}oktanoát) Cholesterol
  • 2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide (ALC-0159)
  • Kolfosceryl-stearát
  • Methoxymakrogol 2000 dimyristoylglycerol
  • Trometamol
  • Trometamol-hydrochlorid
  • Kyselina octová
  • Trihydrát natrium-acetátu
  • Sacharosa
  • Voda pro injekci

COVID-19 Vaccine Janssen

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytly epizody syndromu kapilárního úniku (capillary leak syndrome - CLS)

Balení 10 injekčních lahviček
  • Hydroxypropylbetadex (HBCD)
  • Monohydrát kyseliny citronové
  • Bezvodý ethanol
  • Kyselina chlorovodíková
  • Polysorbát-80
  • Chlorid sodný
  • Hydroxid sodný
  • Dihydrát natrium-citrátu
  • Voda pro injekci
Balení 20 injekčních lahviček
  • Hydroxypropylbetadex (HBCD)
  • Monohydrát kyseliny citronové
  • Bezvodý ethanol
  • Kyselina chlorovodíková
  • Polysorbát-80
  • Chlorid sodný
  • Hydroxid sodný
  • Voda pro injekci

Vaxzevria

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

Jedinci, u kterých se po očkování vakcínou Vaxzevria objevil syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS - thrombosis with thrombocytopenia syndrome)

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytly epizody syndromu kapilárního úniku

  • Histidin
  • Monohydrát histidin-hydrochloridu
  • Hexahydrát chloridu hořečnatého
  • Polysorbát 80
  • Bezvodý ethanol
  • Sacharosa
  • Chlorid sodný
  • Dihydrát dinatrium-edetátu
  • Voda pro injekci

Je vakcína vhodná pro osoby s chronickým onemocněním?

Pokud trpíte některým chronickým onemocněním, jako je např. vysoký tlak, cukrovka, astma, plicní, jaterní nebo renální onemocnění nebo stabilizovanou chronickou infekcí (HIV, HCV, HBV), je pro vás vakcína vhodná. Totéž také platí v případě, že trpíte onkologickým onemocněním nebo se léčíte imunosupresivy. Vzhledem k tomu, že v takovém případě je u vás větší riziko těžkého průběhu nemoci covid-19, očkování vám rozhodně doporučujeme.

Je vakcína vhodná pro osoby s autoimunitním onemocněním?

Co se týče očkování proti covid-19, neexistuje v tuto chvíli žádný důkaz, že by tomu mělo být jinak. Co se týče pacientů, u kterých již bylo autoimunitní onemocnění prokázáno, tak se doporučuje očkování proti onemocnění covid-19 v době jejich stabilizovaného stavu. Jakékoli očkování není obecně doporučováno v době propuknutí onemocnění nebo při změnách léčby. Očkování osob s autoimunitním onemocněním je třeba vždy konzultovat s lékařem.
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním, a to jak proti onemocnění covid-19 tak i proti jiným nemocem, koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Přitom rozsáhlé vědecké studie tuto domněnku nepotvrdily. Při srovnávání skupin očkovaných a neočkovaných skupin (např. při očkování proti lidským papilomavirům) byl výskyt autoimunitních onemocnění v obou skupinách zcela shodný.

Přehled otázek

Vakcíny obecně

Kdo se může očkovat

Zobrazit přehled otázek