Otázky a odpovědi týkající se onemocnění covid-19 a očkování

Ano, od 12.července to možné je. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s celou řadou partnerů zahájilo pilotní projekt očkování pod odborným lékařským dohledem a bez objednání. Toto je možné v obchodním centru Westfield Chodov, v prostorách vstupní haly na Hlavním nádraží v Praze a dalších místech po celé České republice. Aplikuje se zde očkovací látka od společností Pfizer/BioNTech, vakcína Janssen od firmy Johnson & Johnson a vakcína SPIKEVAX od společnosti Moderna.

V ČR jsou schválené a používají se vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. Všechny tyto vakcíny připravují náš imunitní systém k tomu, aby poznal virus covid-19 a začal se proti němu bránit dřív, než se stihne rozmnožit. Pro dokončení očkovacího schématu je potřeba aplikovat 2 dávky očkovací látky, u vakcíny Johnson and Johnson 1 dávka.

Od 20. září se otevřela možnost registrace k posilovací dávce očkování. Posilovací dávka se podává jako třetí dávka po očkování dokončeném vakcínami Comirnaty, Spikevax a Vaxzevria a jako druhá dávka po aplikaci látky Janssen. Využít této možnosti je možné už 6 měsíců od dokončeného očkování. Posilovací dávka se primárně doporučuje osobám s poruchami imunity, chronickými onemocněními a osobám starším 60 let. Dále zdravotníkům a zaměstnancům zařízení sociální péče. Dostupné budou posilovací dávky i pro všechny ostatní, kteří chtějí zvýšit svou ochranu proti covidu-19. Aplikovat se budou vakcíny Comirnaty a Spikevax od společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Přeočkování mohou podstoupit i ti, kteří byli v minulosti očkovaní látkami firem AstraZeneca a Johnson&Johnson.

Významný nárůst protilátek po podání posilovací dávky současně posílí i ochranu proti dosud známým novým variantám viru, například proti variantě delta. Varianta delta nebyla v době výzkumu aktuálních očkovacích látek známa a i přesto, že očkování do jisté míry chrání i proti ní, je tato ochrana nižší oproti dříve se šířícím variantám viru. Podání posilující dávky by však mělo zabezpečit dostatečně vysokou ochranu i proti této variantě.

Jak dlouho trvá ochrana po očkování a kdy je vhodné provést přeočkování, lze stanovit až po určité době sledováním očkovaných v rámci klinických studií. To platí pro všechna očkování. Od zahájení očkování proti covid-19 probíhá celosvětově řada studií. Výsledky některých z nich ukazují, že přibližně po šesti měsících od ukončeného očkování dochází k poklesu účinnosti ochrany, a tedy k vyšší pravděpodobnosti tzv. průlomové infekce, tedy nákazy u očkovaného jedince. Tuto pravděpodobnost navíc zvyšuje i vznik a šíření nových variant viru SARS-CoV-2, které v době vývoje očkovacích látek nebyly ještě známy a které dokážou částečně obejít ochranné mechanismy vytvořené po očkování, případně způsobit onemocnění. Jelikož délka ochrany po očkování se u každého člověka liší, nedokáže nikdo z nás s jistotou předvídat, jak dlouho je v co nejvyšší možné míře chráněn. Proto, jakmile je to pro danou skupinu osob možné, je využití přeočkování maximum, co můžeme proti nákaze covid-19 udělat.

Většina osob z rizikových skupin byla očkována již na počátku roku 2021, tedy před více než půl rokem. Dá se tedy předpokládat, že u některých z nich došlo k poklesu ochrany po očkování a že by mohli být v případě další vlny epidemie ohroženi onemocněním covid-19. Jelikož proočkovanost v ČR stále není dostatečně vysoká, je zde pořád velké množství osob, které mohou onemocnění šířit a nakazit i očkované osoby včetně osob z rizikových skupin. Aby k tomu nedocházelo, je potřeba ochranu po očkování posílit, a to nejen u osob z rizikových skupin, ale i u všech dalších očkovaných osob, které projeví zájem o posílení své ochrany. Zatím není jasné, kdy budou očkovací látky upravené k ochraně i proti novým variantám koronaviru v České republice k dispozici, pravděpodobně to nebude dříve než po podzimní vlně. Jak se bude očkování vyvíjet dál, lze zatím jen velmi obtížně odhadnout. Pokud bude docházet k dalšímu šíření nových variant koronaviru, je možné, že bude v budoucnu potřeba i dalších dávek očkování, případně i upravenými očkovacími látkami. V tuto chvíli však pro odpověď na tuto otázku nejsou k dispozici dostatečná data.

Očkování představuje nejefektivnější způsob, jak omezit šíření koronaviru a výskyt onemocnění covid-19 v populaci a ochránit zdraví co největšího počtu osob. Žádné jiné opatření nemá takový dopad jako očkování. Jakým způsobem však bude Tečky prostřednictvím očkování dosaženo, se stále zkoumá. Dle výsledků studií ochrana proti onemocnění covid-19 po očkování s postupem času klesá, a proto bude potřeba využívat posilovací dávky u rizikových osob k jejímu zvýšení a udržení na co nejvyšší možné úrovni. Podání více dávek očkování k zajištění dostatečné ochrany proti infekčnímu onemocnění není nic neobvyklého. Aby se zjistilo, zda bude stačit pouze už jen třetí dávka nebo bude třeba využít i další dávky přeočkování, bude nutné provést ještě řadu vědeckých studií a dále pečlivě sledovat vývoj buněčné i protilátkové imunity u očkovaných osob.

Pandemie onemocnění covid-19 představuje největší zdravotnický problém za poslední desítky let. Jelikož bylo ohroženo zdraví i životy všech lidí na planetě, spojili se vědci a lékaři celého světa, aby vytvořili co nejrychleji účinnou očkovací látku. Jako nejideálnější se jevila technologie mRNA, kterou vědci zkoumají již více než 30 let. Nejedná se tedy o zcela novou technologii. Stejně tak princip vektorových vakcín je znám a zkoumán delší dobu (pro řadu jiných infekčních onemocnění). Právě díky značnému úsilí vědců a lékařů, vynaložení obrovských finančních prostředků a intenzivnímu vývoji bylo možné již během jednoho roku vytvořit bezpečné a účinné očkovací látky proti onemocnění covid-19. To vše za dodržení všech požadovaných a správných postupů. Všechny studie zaměřené na vývoj očkovacích látek proti covid-19 jsou veřejně dostupné a dohledatelné.

Ano. Klinické testování vakcín bylo zahájeno již v minulém roce (např. Pfizer/BioNTech již v červenci 2020) a testování se účastnilo běžně 30-50 tisíc lidí u každé vakcíny. Od zahájení vakcinace se už navíc naočkovalo více než 300 milionů lidí po celém světě a případné vedlejší účinky se neustále velmi podrobně prověřují.

Registrovat k očkování se mohou osoby starší 12 let. U očkování osob ve věkové kategorii 12 až 15 let je nezbytná přítomnost zákonného zástupce (postačuje přítomnost pouze jednoho). Nezletilí zájemci o očkování, kteří jsou starší 16 let, nemusí k aplikaci očkování dorazit v doprovodu zákonného zástupce. Sám nezletilý zájemce může udělit informovaný souhlas s očkováním (výjimku tvoří pouze osoby se sníženým intelektem). Souhlas nemusí být písemný, očkovací místo si jeho písemnou formu ovšem může vyžádat.
Očkování osob 12–17 let starých probíhá vakcínami Comirnaty (Pfizer/BioNTech), schválena je pro osoby 12+ také vakcína Spikevax (Moderna).

Těhotné a kojící ženy se na základě stanoviska České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP mohou nechat bezpečně očkovat vakcínami proti covid-19. U většiny těhotných žen je průběh onemocnění covid-19 asymptomatický nebo lehký. Vyšší riziko závažného průběhu onemocnění covid-19 mají těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství. Dalšími rizikovými faktory závažného průběhu onemocnění covid-19 v těhotenství jsou: věk nad 35 let, obezita, pregestační diabetes mellitus, preexistující hypertenze a jiná chronická onemocnění. Těhotné ženy s onemocněním covid-19 ve třetím trimestru těhotenství mají při porovnání s těhotnými ženami bez covid-19 vyšší riziko předčasného porodu, proto by očkování v těhotenství nemělo být odkládáno. Očkování v těhotenství je nejvhodnější plánovat po dokončeném 12. týdnu, tedy kdykoli od 13. týdne. Při zjištění těhotenství po první dávce vakcíny proti covid-19 je vhodné druhou dávku podat až po dokončeném 12. týdnu těhotenství. Vakcína je funkční a stimuluje imunitní systém bez ohledu na fázi těhotenství, ve které je podána. Očkování je možné také bezprostředně po porodu.

Pokud jste alergičtí na nějaké potraviny, pyl, roztoče, prach nebo latex, nemusíte se očkování obávat. Pokud trpíte alergiemi na léky či jste v minulosti prodělali akutní alergickou reakci (anafylaxi), je možné, že se u vás taková reakce může vyskytnout během 15 minut po očkování. Totéž platí, pokud jste alergičtí na některou z látek, obsažených ve vakcíně (polyetylenglykol nebo polysorbát). V těchto případech se před očkováním poraďte s lékařem. Pokud se taková reakce po očkování vyskytne, očkovací personál je připraven situaci okamžitě řešit.

Comirnaty

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

• ((4-hydroxybutyl)azanediyl)bis(hexane-6,1-diyl)bis(2-hexyldecanoate) (ALC-0315)
• 2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide (ALC-0159)
• Kolfosceryl-stearát
• Cholesterol
• Chlorid draselný
• Dihydrogenfosforečnan draselný
• Chlorid sodný
• Dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného
• Sacharosa
• Voda pro injekci

Spikevax

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

• Lipid SM-102 (heptadekan-9-yl 8-{(2-hydroxyethyl)[6-oxo-6-(undecyloxy)hexyl]amino}oktanoát) Cholesterol
• 2-[(polyethylene glycol)-2000]-N,N-ditetradecylacetamide (ALC-0159)
• Kolfosceryl-stearát
• Methoxymakrogol 2000 dimyristoylglycerol
• Trometamol
• Trometamol-hydrochlorid
• Kyselina octová
• Trihydrát natrium-acetátu
• Sacharosa
• Voda pro injekci

COVID-19 Vaccine Janssen

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytly epizody syndromu kapilárního úniku (capillary leak syndrome - CLS)

Balení 10 injekčních lahviček

• Hydroxypropylbetadex (HBCD)
• Monohydrát kyseliny citronové
• Bezvodý ethanol
• Kyselina chlorovodíková
• Polysorbát-80
• Chlorid sodný
• Hydroxid sodný
• Dihydrát natrium-citrátu
• Voda pro injekci

Balení 20 injekčních lahviček

• Hydroxypropylbetadex (HBCD)
• Monohydrát kyseliny citronové
• Bezvodý ethanol
• Kyselina chlorovodíková
• Polysorbát-80
• Chlorid sodný
• Hydroxid sodný
• Voda pro injekci

Vaxzevria

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou níže:

Jedinci, u kterých se po očkování vakcínou Vaxzevria objevil syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS - thrombosis with thrombocytopenia syndrome)

Jedinci, u kterých se v minulosti vyskytly epizody syndromu kapilárního úniku

• Histidin
• Monohydrát histidin-hydrochloridu
• Hexahydrát chloridu hořečnatého
• Polysorbát 80
• Bezvodý ethanol
• Sacharosa
• Chlorid sodný
• Dihydrát dinatrium-edetátu
• Voda pro injekci

Pokud trpíte některým chronickým onemocněním, jako je např. vysoký tlak, cukrovka, astma, plicní, jaterní nebo renální onemocnění nebo stabilizovanou chronickou infekcí (HIV, HCV, HBV), je pro vás vakcína vhodná. Totéž také platí v případě, že trpíte onkologickým onemocněním nebo se léčíte imunosupresivy. Vzhledem k tomu, že v takovém případě je u vás větší riziko těžkého průběhu nemoci covid-19, očkování vám rozhodně doporučujeme.

Co se týče očkování proti covid-19, neexistuje v tuto chvíli žádný důkaz, že by tomu mělo být jinak. Co se týče pacientů, u kterých již bylo autoimunitní onemocnění prokázáno, tak se doporučuje očkování proti onemocnění covid-19 v době jejich stabilizovaného stavu. Jakékoli očkování není obecně doporučováno v době propuknutí onemocnění nebo při změnách léčby. Očkování osob s autoimunitním onemocněním je třeba vždy konzultovat s lékařem.
O závažných zdravotních komplikacích spojených s očkováním, a to jak proti onemocnění covid-19 tak i proti jiným nemocem, koluje řada mýtů. Jedním z nich je ten, že očkování způsobuje autoimunitní nemoci. Přitom rozsáhlé vědecké studie tuto domněnku nepotvrdily. Při srovnávání skupin očkovaných a neočkovaných skupin (např. při očkování proti lidským papilomavirům) byl výskyt autoimunitních onemocnění v obou skupinách zcela shodný.